Historie

STRUČNÉ DĚJINY VARIANTU

(1971-1974-2009)

Přímým předchůdcem tanečního orchestru VARIANT, byla kapela čítající šest muzikantů – hrála převážně „lidovku“ – založená roku 1971 při „Osvětové besedě“ v Kamenném Újezdě, která si říkala „OB kolektiv“. Jejím prvním kapelníkem byl tenor-saxofonista  Jan Karvánek – „praotec Variantu“. Nynější jméno kapely – VARIANT – vystřídalo původní název v roce 1974 a od té doby se oficiálně datuje vznik  orchestru. Pozoruhodné je, že se nikdy nepodařilo zjistit proč se VARIANT jmenuje právě VARIANT. Nevěděl to dokonce ani Jan Karvánek, první kapelník orchestru, se kterým jsem se sešel na oslavě 20. výročí. Někdo z kapely to prý tenkrát navrhnul, ale neví se kdo.

Díky jedné ze zachovaných  prehistorických fotografií z „variantí“ doby kamenné, se můžeme podívat do tváří jejích zakladatelů.

(na fotografii zleva: Josef Čech, Václav Kahuda, Josef Novosad,  Milan Kolouch, Jan Karvánek, Lubomír Toman).

Od roku 1972 má VARIANT šest členů a stále jej vede „praotec“ Karvánek. Vystřídá se v něm celá řada muzikantů – tradice, kterou snad kapela dostala do vínku hned při svém vzniku. V roce 1977 pak získává nového zřizovatele – okresní pobočku Svazu hudebníků v Českých Budějovicích. Dva roky nato rozšiřuje VARIANT své obsazení o dva hráče, kteří do té doby  působili jako jedni ze zakládajících členů tanečního orchestru GAMA (Milan Kudrle a Václav Knotek – oba pozdější kapelníci) a o rok později ještě o zpěvačku Aťku Sochorovou/Knotkovou, která přestoupila do kapely z borovanské MONIKY.

Zkoušelo se u Kahudů v garáži dokud jí její  majitel raději sám nezapálil a potom v polorozpadlém „Agitačním středisku“ v Rožnově, kde „spouchlé“ parkety vytvořily uprostřed sálu malé Alpy.

Nabídka rožnovských představitelů – umístit VARIANT v nově budovaném kulturním středisku (KS  Rožnov) za pomoc při jeho výstavbě – vybičovala nakonec členy kapely ke špičkovému výkonu, spočívajícímu v nemalém počtu  odpracovaných brigádnických hodin v akci „Z“ (poznámka pro mladší čtenáře – tzv. „Akce Z“ byly brigády pořádané o sobotách a nedělích, bezplatně, občany města na různých stavbách, především veřejného charakteru).

Toto údobí se také stává zlomem v repertoárové skladbě produkce kapely a znamená i její vstup mezi přední českobudějovické orchestry. Velkým dílem se na tomto vzestupu podílel pozdější dlouholetý kapelník, aranžér a znamenitý organizátor – „táta VARIANTU“ – Milan Kudrle.

Těsně před začátkem plesové sezony na konci roku 1981 zaniká z politických důvodů “Svaz hudebníků“, čímž VARIANT přichází o zřizovatele (dle zákonů platných v té době musela mít kapela zřizovatele-jinak nesměla vystupovat) a hrozí mu, že „vypadne ze hry“. Doslova a do písmene. Pomocnou ruku nabídl, takřka za pět minut dvanáct, PKO (Park kultury a oddechu) České Budějovice, „vzal kapelu pod svá křídla“ a umístil jí ve zbrusu novém KS (kulturní středisko) Rožnov, ano – právě to, které varianťáci pomáhali nedávno stavět.

Rok 1987 je rokem dalšího rozšíření orchestru. Přichází druhá zpěvačka – Vendulka Tučková – basový kytarista Luboš Toman opouští jeviště a zasedá k mixážnímu pultu jako mistr zvuku a na jeho místo nastupuje svérázný Petr Madar. VARIANT má nyní 11 členů a  v tomto počtu působí až do roku 1994.

Po roce 1990 zaniká zřizovatelská povinnost – přesto VARIANT zůstává nadále v KS Rožnov. V nových ekonomických podmínkách je ale třeba kompenzovat nájemcům tohoto kulturního stánku náklady spojené se zkouškami a uhradit nájem skladu aparatury řadou bezplatných vystoupení, kterých neúměrně přibývá, což po roce 1993, po plesové sezoně, vyústí v definitivní odchod kapely z Rožnova.

VARIANT zoufale hledá prostory pro zkoušky a čelí řadě personálních změn. Pochopení a pomoc tentokrát přichází z KD Vltava, který – za snížený nájem – zapůjčuje na několik zkoušek klubovnu a sál, kde se orchestr připravuje na nadcházející sezonu. Neméně důležitou pomoc poskytují českobudějovické kulturní agentury ARS KLUB (dnešní M-ARS) a MINERVA. Pomáhají při orientaci v nových ekonomických i legislativních podmínkách a propagaci.

I přes tyto velké problémy VARIANT s nesníženou kvalitou absolvuje plesovou sezonu 1994, čehož důkazem jsou především nové objednávky pořadatelů a v neposlední řadě i spokojenost diváků.

6.5.1994 oslavil VARIANT své 20. narozeniny v tanečním sále restaurace PRINCE (dříve RYCHTA) za – skoro stoprocentní – účasti bývalých i stávajících členů, pod taktovkou legendárního moderátora PhDr Vladimíra Oulíka.

V té době nikdo netušil jak dlouho se ještě podaří orchestr udržet v činnosti. Po roce 1990 se rapidně snížil počet akcí kde bylo možno hrát (skončily Rudé prapory, MDŽ, Setkání BSP, pořady  PKO, firemní i spolkové plesy, taneční zábavy obsadili diskžokejové  atp.) a především – nebylo kde zkoušet. Řada muzikantů začíná podnikat a ztrácí motivaci k dalšímu členství v kapele. Neuplyne sezona aby se nepřeobsazoval minimálně jeden muzikantský post. První roky tohoto období probíhaly v improvizacích až se nakonec štěstí přece jenom na kapelu usmálo.

Kapela, díky vstřícnosti tehdejšího ředitele METROPOLUPhDr Jaromíra Schela, získala možnost na hlavním sále, pravidelně zkoušet. Rovněž velký dík patří Mgr Pravoslavu Němečkovi, řediteli ZŠ a ZUŠ Bezdrevská za poskytnuté  přístřeší při zkouškách kapely. V roce 1998 vzniká vedle hlavního orchestru ještě „COMBO Variant“, složené ze zpěváků a rytmické sekce kapely.

21.5.2004 slaví VARIANT 30. narozeniny v METROPOLU v Českých Budějovicích, za podpory Statutárního města České Budějovice, řady svých příznivců a bývalých i současných členů.

Nadcházející dva roky proběhly ve znamení velkých změn. Na jaře 2005, na konci plesové sezony, skončila svoje 24-leté působení u kapely Aťka Knotková a počátkem příštího roku i Ivana Hajná. Jejich odchod byl plánován delší dobu a proto se na jejich místa s předstihem zapracovávaly dvě nové zpěvačky: Jana Fojtová/Michalová a Zuzana Pokorná. I tak ještě nějakou dobu trvalo, než se pro ně podařilo vytvořit nový repertoár a tak pozice  nejfrekventovanějšího zpěváka zůstala na Michalu Školovi. Jeho repertoár inklinoval více k rockové muzice a proto se i obraz celé kapely této skutečnosti přizpůsobil.

V roce 2006 došlo i k výměně postu u basové kytary:  Jitku Tampierovou vystřídal Tomáš Marhoun a také dechová sekce značně zeštíhlela (ze 6. na 4. členy). Tyto velké změny završil ještě koncem roku Michal Škola, který z rodinných důvodů spolupráci s orchestrem přerušil. Na jeho místo nastoupil (v roce 2007) posluchač Aťky Knotkové (je učitelkou klasického a popového zpěvu na ZUŠ) Lukáš Randák, který skvěle zapadl ke stávající dvojici zpěvaček a vytvořili kompaktně působící trio.

Všechny tyto změny, při kterých došlo k výměně muzikantů na většině pozic, se musely zákonitě projevit na stylu práce a celkovém image kapely. Nabízí se podobenství o bájném Fénixovi, který vstal ze svého vlastního popela. Díky tomu, že se pustil do aranžování skladeb (vedle kapelníka) i bubeník Martin Maťha, dokázala kapela v krátké době vytvořit skoro úplně nový repertoár doplněný některými nestárnoucími evergreeny. Do každé následující sezóny nastupoval Variant minimálně s třiceti novými skladbami!

Od té doby si kapela získala hodně příznivců hlavně u mladší a střední generace díky posunu od klasického „plesového“ pojetí (50. – 60. léta) k současnému způsobu interpretace. Tento způsob práce už ovšem vyžaduje profesionální technické a organizační zázemí, které Variantu poskytuje na vysoké úrovni  agentura D.J.M.AGENCY, která vzala kapelu trvale pod svá křídla v roce 2007.

Výběr fotek z let 1979-1999

Výběr fotek z let 2000-2009

pokračování brzy 🙂